Search results for "stephen king"

Dneska nějak nevím, jak začít. Jako obvykle v těchto chvílích, vezmu to od konce.

Dnes jsem se byl podívat v Letohradu na okresním kole ZVAS. Prošel jsem si celou trať, udělal asi 120 fotek a kousek po poledni (zároveň se začátkem přeháňky) se vydal zpět domů. Doufám, že se to pořadatelům vše povedlo a vyhráli ti nejlepší. Na obrázku vpravo je jedna ze světlušek, jak na stanovišti Krizové situace komunikuje s naštvanou kamarádkou. Od nás ze Žamberka na závodech nakonec neběžela žádná hlídka, po vlčatech se k nim v nesoutěžení den před závody přidaly i světlušky. Snad příště, už s jinou generací vlčat a světlušek.

O několik dní dřív, jsem v autě při cestě do práce zaslechl písničku jménem Námořnická od Karla Plíhala. Takže to je dnešní Písnička dne. A ještě jeden malý doplněk, tentokrát film. Kdyby tisíc klarinetů jsem viděl na dvakrát a objevil v něm spoustu známých písní.

PS: Nebojácnou Volavku si zdárně ohýbám k obrazu svému. 🙂

Těžko se začíná a ještě hůř končí. Góór dneska. Kdyby všude vládla úplná pohoda, hned by to všechno bylo klidnější. Bohužel ale každá mince má dvě strany, každá. Jenže to je krásná teorie, praxe je jiná. Teorie a praxe má společné snad jen to E na konci. Stalo se to v neděli, takovým zvláštním způsobem a za chvíli bylo po všem.

Číst dále

Před pěti dny jsem publikoval druhou GO2, od té doby nic (další GO2 plánuju na zítra večer). I přes týden dovolené jsem si moc neoddychl, tak tajně doufám, že se mi to povede přes víkend. Je tu totiž v plném proudu stěhování a je potřeba tohle sbalit, tohle zas přemístit atd. Myslím, že jsme asi tak v polovině. Pak to nebude o mnoho lepší. Spousta malování, pokládání koberců, rekonstrukce koupelny. Program do konce září. Minimálně.

Číst dále

Čti pravidla GO2 na stránce tomu věnované, pak teprve hádej, co je na následujícím obrázku.

Co čeho je zatloukán hřebík? Co je to ve spodní části fotografie?

Číst dále

Sobota byla dalším náročným dnem. Začala deseti kilometry na kole a pokračovala celým dopolednem u dřeva. Po obědě následoval už skoro pravidelný trénink v lakrosu. Konečně se nás sešlo víc. Dokonce bylo lakrosek o jednu méně než se nás sešlo. Po krátkém rozházení a vyhození jiných hráčů ze hřiště jsme se do toho konečně dali. Hráli jsme 4 na 3 + jeden rozhodčí. Po pauze a prostřídání týmů jsme toho okolo čtvrté nechali a rozešli se.

Pak už následovali jen skoro příjemnější věci. Chvíle štípání polen z dopoledne byla odměněna klobáskami na grilu (oboje od Piráta z firmy).

Rekonstrukce skončila. Zatím jsem ponechal původní vzhled. Během těch několika dní jsem zkoušel odladit CSS pro blog. Skončil jsem někde za půlkou a pak mě to možná už přestalo bavit. Řekl bych, že to není efektivní přestavba. A mně současný vzhled celkem vyhovuje. Takový hokus pokus to byl.

Jo a zdály se mi další sny. V tom jednom mě zastavila naše drahá policie a že prý jsem jel rychle – 64km/h v obci. Tuším, že to bylo někde v Potštejně. Pak jsem se ocitl v nějaký budově, kde to policajti vyřizovali. Byli jsme tam dva, který jeli stejně rychle, tuším nějak za sebou. Prostě se tam udělovali jak na běžícím páse. Tenhle sen se mi zdál z pondělí na úterý. V úterý jsem pak absolvoval jednu delší štreku (cca 150km) a tak jsem si dával na tyhle věci pozor. 🙂

Druhej sen se mi zdál ze včerejška na dnešek. Byl jsem ještě s několika dalšíma lidma na nějakým malým, rychlým člunu. Já řídil. Přidal jsem a někdo se na mě skácel, jak se neudržel na nohou. Pak jsme se někde u břehu vyklopili a já se začal topit. Když se mi podařilo se dostat na břeh, dolezl jsem na pláž po čtyřech. Když jsem vzhlédnul, stál tam táta v plavkách.

Taky jsem se si dal předsevzetí, že tady budu používat jen moje fotky a obrázky. Ano, přiznávám se, ne všechny jsou moje. 🙁 Tohle je můj další příspěvek k ochraně autorského práva.

V neděli se zrodila „konkurence“. Džouk si založila v dalekém Skotsku svůj blog (aktualizováno v 2015 – už je nedostupný). Dlouhé dny a klidné noci Tvému blogu…

Sedmnáctého září jsem tu nechal jeden příspěvek. V něm jsem taky uvedl počet návštěv tady. To číslo bylo tuším 4008. Dneska, po měsíci, jsem kouknul na počitadlo znova. Momentálně tam je 4643. Je to poměrně velký rozdíl. V průměru přes 21 lidí za den.

Pořád si jen říkám, kdo to sem pořád chodí. 😕 Tolik lidí… Jestli to jsou lidi od nás ze střediska nebo někdo jinej. Možná sem zabrousí jen omylem, nakouknou, bez příspěvku do diskuze odejdou.

Týden jsem tu nebyl. Mezitím se stalo spousta věcí.

Má drahá polovička se na mě stačila naprdnout, otočila se a spala. To jsme urovnali.
To asi proto, že jsme několik dní potom slavili malé výročí…

V sobotu jsme si potom zahráli volejbal. Někteří si na volejbal odskočili z jedné víkendové párty. Trošku mi hlo žlučí, že jsem se o ní dozvěděl docela pozdě – příště radši nevědět, neúčastnit se. Připadám si jako že už tam přestávám patřit. Těžký je najít společný program pro všechny. Přibývajícím mladým RS a RG přestávám stačit. A nejedu v tom sám, viď File?:pirate: No jo ale co se mnou? K oldskautům? Hmmm. Ach ta mládež. Každej tejden by lezli na Pamír. Zas na druhou stranu oldskauti jednou vylezou na Říp, pak o tom půl roku mluvěj, pak slezou z toho Řípu a další půl rok o tom mluvěj. A co my? My co by nám stačilo každej měsíc zdolat Sněžku?
Nevím co bude dál. Nevím co se stane pokud se to roztrhá a začnou se tvořit party, které si začnou pořádat akce jen pro sebe. „Ten minule nebyl, tak to asi zas nepojede. Tak to snad ani nemá cenu mu to říkat, že se něco koná.“ … Podělte se s námi o to, co je všech, jinak si vezmem zpět to, co jsme vám položili k nohám.⚔️

A ještě k tomu je dneska den co je. Před třiceti osmi lety u nás nebylo moc veselo. Moje informace o tomhle období jsem získal jen z televize, knih a fotek. Nezažil jsem tu dobu a ne že bych po tom toužil. Tu dobu mi taky připomíná obrázek u tohodle příspěvku (Tábor 1969 u hájovny nad Zemskou bránou). Mnozí z vás na něm poznají naši sekyru. Samotná sekyra pochází nejspíš někdy z konce 19. století (násada je z šedesátých let). Tábory v šedesátých letech. Ano, přesně ve středu 21. srpna 1968 měl jet náš oddíl na tábor. Nestalo se tak…

Snad jedna z nejznámějších českých filmových vět. Z filmu Na samotě u lesa. Dnešek tak vypadá. Jen prší a prší… Snad se počasí umoudří a bude líp.

Taky jsem si říkal, že Ti zkusím ukázat s čím fotím. Jednak digitál (moji Konica Minoltu Z1), ale hlavně asi Prakticu MTL 5 s objektivem Pentacon auto 1.8/50 MC. Takže se můžeš těšit.

Dlouho jsem tu nepublikoval nic z kamery v autě. Ani tak nejde o to, že by vymizely všechny dopravní přestupky, ale spíš o moji lenost. Dnes to tedy budou tři krátká videa.

Nejprve dítě, které si na koloběžce z blížícího se auta nic nedělalo, trochu se leklo a pokračovalo dál.

–Sorry, video jsem smazal.–

Následuje silniční evergreen – spěchání v obci kombinované s plnou čárou.

–Sorry, video jsem smazal.–

A abych nekončil pesimisticky, poslední video je z obytné zóny, kde je křižovatka do kříže bez značení hlavních silnic. Dopadlo to přesně tak, jak se učí v autoškolách – a to včetně cyklisty. Palec hore.

–Sorry, video jsem smazal.–